PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Existují kapely, které fungují již několik let a přesto se jejich dosavadní tvorba vměstná na plochu jednoho CD. Jak však známo, někdy méně znamená více, což zcela jistě platí i o diskografii prachatických GRIDE. Chválihodná snaha zkompletizovat všechen hudební materiál do jednoho stříbrného kotoučku je ještě navíc korunována jeho zdařilým grafickým provedením včetně multimediální datové stopy.
Dá se říct, že na domácí hardcoreové scéně mají GRIDE jedno z vůdčích postavení a jejich věhlas překročil i naši hranici, o čemž svědčí prozatím poslední řadová nahrávka „Tanec bláznů“, která vyšla loni jako 12“ vinyl na etiketě francouzských Chiméres v počtu 500 kusů a dnes se jedná již o poměrně nesnadně sehnatelnou záležitost. Pokud se však neřadíté mezi ortodoxní sběratele černých placek, nemusíte se tímto faktem trápit, neboť „Tanec bláznů“ celou tuto sbírku otevírá. Jedenáctka rychlých skladeb představuje kapelu v tom nejlepším dosavadním tvůrčím rozpoložení. Dechvyrážející zuřivý projev GRIDE není důsledkem pouhé přimočaré hudební agresivity, nýbrž schopností kapely doslova narvat na krátkou plochu neskutečnou dávku energie. Až „dillingerovsky“ pojatý zvukový výplach nemá v našich končinách konkurenci a když už jsme u toho porovnávaní, tak si troufám tvrdit, že bubenických maniaků dosahujících „sypacích“ kvalit Čerta u nás taktéž moc nebude. Na dvanáctiminutový bláznivý tanec skutečně jen tak nezapomenete.
Ostatní osmatřicítka skladeb představuje různá období GRIDE. Od úplných začátků, čítající první demonahrávky a příspěvky na splitka, až po nedávnou minulost obnášející například účast na tributu CRIPPLE BASTARDS – „Falafel Grind“. Asi nemá cenu rozebírat fakt, že z přítomných náhravek je jasně patrný hudební (ať už kompoziční anebo hráčský) vývoj kapely a že s každým dalším demem anebo splitkem jen stoupaly kvality GRIDE a zároveň se i čím dál více stupňoval jejich agresivní projev. Myslím si, že se kapela za své začátky rozhodně nemusí stydět a to i včetně nekomplikovaných prvních počinů se silnými grindovými vlivy. Každá nahrávka nese stigma doby a mimo jiné i díky remasteringu v hostivařském studiu není potřeba ani k jedné přistupovat se shovavostí ke „garážovému“ zvuku.
O čemže to GRIDE zpívají, je už asi zainteresovaným víceméně jasné. Jelikož se kapela řadí k hardcoreové scéně, jsou tématické okruhy její textů nasnadě. Ano, GRIDE se svými postoji nevymykají ze žánrového standardu. Ovšem bylo by velmi zjednodušující tvrdit, že se jedná zase o další nespokojence se současným establishmentem. Fašismus, sociální útlak, ekonomická nadvláda nadnárodních společností, všudypřítomný a pohlcující konzum, týrání zvířat za účelem testování (nejen) kosmetických výrobků – toť jen výňatek z toho, co prachatické na dnešním světě trápí nejvíce. GRIDE prostě jen poukazují na nešvary současné doby. Poukazují na problémy, před kterými nemůže žádný soudně uvažující člověk (ať už jsou jeho politické postoje jakékoliv) zavírat oči. Nepřináší jednoduchá řešení, neburcují k žádné revoltě anebo revoluci, jen prostě nechtějí přehlížet fakty.
Pokud toho ještě nemáte dost, můžete využít služeb velmi vkusně vyřešené multimediální stopy obsahující demonahrávku – „Green Illness“, plakáty z koncertů a sbírku fotografií. No a pak je tady ještě jedna možnost – pustit si to celé znovu ...
Fotografie: archív kapely
Vyvedený retrospektivní výběr GRIDE obsahující kompletní diskografii jedné z nejlepších českých HC kapel. Pro fanoušky žánrů naprosto povinná látka. Povinná látka defacto pro všechny vyznavače nápadité a rafinované agresivní muziky.
David
- kytara
Michal
- kytara
Pája
- basa
Čert
- bicí
Iny
- vokály
Bývalí členové:
Zdenda
- basa
Nene
- vedlejší vokály
Dědek
- basa
David Z.
- basa
1. Kudykam
2. Znovu a opět znovu
3. Modlitba politického sadomasochismu
4. Made In Hell
5. Die Kunst Ist Tot
6. Echelon
7. Dnes již víme vše
8. Naděje a míjení
9. Blu - 82/B
10. Geometrie řádu
11. Tanec bláznů
12. Headfirst
13. Nutnost
14. Slova
15. Ve stínu
16. Hranice
17. Commercial Shitty Music
18. Arogance moci
19. Liška
20. Argument
21. Manipulace
22. Možnost volby?
23. Tradice
24. Posedlost
25. Lobotomie vírou
26. Pevné hradby normalizace
27. Amnézie
28. Arogance Moci
29. Příběh s otevřeným koncem
30. Volte Boha
31. Spravedlivý systém
32. Parlamentní utopie
33. Tanec bláznů
34. Destrukce rozumu
35. Lobotomie vírou
36. Vlast, národ a šílenství
37. I (Bringer of Destruction)
38. Posedlost
39. Spravedlivý systém
40. Trapped
41. Inside
42. Klub přátel vivisekce
43. Manipulace
44. I Hate Her
45. Uniformita
46. Vysát a zahodit
47. Nazi Menace
48. False Friends
49. Moderní společnost 1997
50. + Enhanced (multimediální track)
Vyzobat (2024)
Hluboká temná modř (2019)
Split 10"EP w. SIDETRACKED (2019)
Split 7"EP w. ABORTION (2019)
Split 6"EP w. TURBOKRIEG (2019)
Zaskuby chaosu (2011)
7'' split s THEMA ELEVEN (2008)
Horizont udalosti (2008)
7'' split s LYCANTHROPY (2006)
Southcore (split s LAHAR) (2005)
1996 - 2003 (2004)
Tanec blaznu (2003)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Plazzma Records
Kontakt: Míra Čertík, Národní 1007, 383 01 Prachatice
Vydání tohoto CD je určitě záslužný počin umožňující projít si historii jedné z nejlepších řvavě rozervaných HC kapel u nás. Přestože škatulka HC může svádět k předsudkům o přímočaré jednoduchosti, v případě GRIDE jde o hudbu ostře profilovanou přehršlí rytmických zvratů a bohatostí projevu. Sám za sebe mám raději novější skladby z „Tance bláznů“, starší věci ztrácejí především díky zvukové nedotaženosti, přesto naopak válcují svojí brutalitou a „bordeloidní“ strukturou. Parádní procházka světem nasrané výbušnosti a nervního vzteku.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.